pondělí 27. února 2012

For a kiss upon her shoulder


...hudební doprovod....

Na zjištění, že chce s Adamem strávit zbytek života, Kláře stačil jediný pohled. Přesněji jeden pohled, tři piva a dvě cigarety. Během nich totiž zjistila, že se v něm skloubily všechny dětské představy, které kdy měla o princi na bílém koni.



I když Adam neměl bílého koně. Jen omlácenou zelenou škodovku, v kapse pár drobáků a ty nejkrásnější oči na světě. Co ale neměl, a to Kláře došlo při čtvrtém pivu a páté cigaretě, byl zájem. Protože Adam se před pár týdny dal dohromady s Evou a bylo více než jasné, že tu holku nikdo jen tak nenahradí.

Jenže Klára s Adamem nakonec stejně skončili spolu. Po desíti letech, pěti dnech, třech hodinách, pětadvaceti minutách a patnácti vteřinách. Po tisíci dvě stě padesáti jedněch litrech piva, po šest set devadesáti jedna panácích, tři sta dvaceti krabičkách cigaret, osmi nepovedených vztazích a jednom, co trval dva roky (na straně Kláry), a sto padesáti šesti hádkách, jedné žádosti o ruku a jednom rozvodu (na straně Adama).

A jejich vztah trval přesně pět hodin a čtyřicet jedna minut. Klára spěchala na vlak, musela do práce.

Následovalo několik promarněných let, několik nepovedených vztahů, spousta litrů piva a o něco méně litrů whiskey. Na straně Adama.

Když totiž Kláře v osm hodin sedmnáct minut nechával ve schránce vzkaz, že doufá, že se co nejdřív zase uvidí, protože potřebují dohnat těch ztracených deset let, v nedaleké nemocnici doktoři zrovna bojovali o Klářin život. Na cestě do práce ji před Adamovým domem srazilo auto.

Zemřela ve tři hodiny odpoledne. Přesněji ve čtrnáct padesát pět středoevropského letního času.



8 komentářů:

  1. Komentář k textu (nechci s ním "znečišťovat" samotný příspěvek): I když vznikl na základě úplně jiné, mnohem optimističtější písničky, nakonec se z něj stalo tohle a Jeff Buckley se teď hodí mnohem víc. Nehledě na to, že má skvělej text. Jen už jsem jako "Lonely is the road" kdysi cosi pojmenovala, takže jsem musela improvizovat. Doufám, že miniatura zaujala. B.

    OdpovědětVymazat
  2. Si piš! Časové údaje a vůbec všechny číslovky působí v textu zajímavě. Možná bych do názvu dala právě něco s časem

    OdpovědětVymazat
  3. To jsem rada :-) Přiznávám, že za všechny ty číslovky asi může Kronika ohlášené smrti, o které (ne)píšu bakalářku. A název asi časem změním, až mě napadne něco, co se bude hodit. V danou chvíli se mi zdál ideální, ale s odstupem času, máš určitě pravdu.

    Mimochodem, jsem moc rada, ze je teď o tobě víc vědět. I když u tebe o sobě zrovna moc nenechávám slyšet.

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Krásný, dojemný, dramatický...osudový...Takový příběhy mám ráda.

    OdpovědětVymazat
  6. Musela jsem poslední větu přečíst dvakrát, aby mi došel smysl :D

    OdpovědětVymazat
  7. Omlouvám se za ni, ale v tu chvíli mi přišla dost výstižná. O:)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za přídání komentáře. :)