čtvrtek 8. října 2015

Opitá rohlíkem


Chtěla jsem tento post začít větou „Buďte opatrní na to, co si přejete“. 

Ale nezačnu. Začnu tím, že mám skvělou kamarádku, která mi dává dobré a praktické rady do života. 

Když jsem byla před pár měsíci v Madridu a umírala na nedostatek času, neřekla mi „Baru, neboj, to bude dobrý“ ale „Baru, běž do Lavapiés, najdi nějakýho černocha a kup si od něj kokain“.

Nedávno mi řekla, když jsem během své velmi symbolicky placené pracovní stáže skuhrala, že jsem bez peněz, „Baru, musíš vesmíru poslat signál, že potřebuješ peníze“, a tak jsem poslala signál a následující den našla na zemi pětikorunu.

„Baru, musíš vesmíru vzkázat, že by se měl naučit násobit“, a tak jsem vzkázala. A před sebou hrnu dva půl úvazky, externí psaní článků, který taky spolkne pár hodin měsíčně, a minimálně dvě hodiny učení češtiny týdně.

A do toho na krku malou rozmazlenou bestii, které se říká vysokoškolské studium, táhne jí na sedm let a už několik let se dožaduje zdárného ukončení. Začala si teď říkat o alimenty a taky potřebuje, abych jí co nejdřív dodala bakalářskou a magisterskou diplomovou práci.

Nevíte, kde se dá v Brně koupit kokain?

2 komentáře:

  1. Mám to chápat tak, že k vesmíru vysíláš signál, aby se Martina prošla někdy kolem půlnoci po Václaváku a porozhlídla se po vánočním dárku?:D

    OdpovědětVymazat
  2. Potřebovala bych ho hned! :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za přídání komentáře. :)