Sedět v cizím bytě, poslouchat cizí hudbu, mít na sobě cizí košili. Cítit se cize. Cítit se jako ryba na suchu, jako ryba bez vzduchu. Jako deset malých černoušků a nemít ráda med.
Cizí pohovka byla pohodlná. Pohodlnější než vlastní.
V cizím bytě se místo po zemi chodilo po kusech novin a zbytku papírových krabic. Nedávno se tu malovalo a nikdo zatím neměl sílu uklidit zbytky barvy ani zbytky papíru.
V cizím bytě bylo teplo. Pod stolem se skrývala malá elektrická kamínka a nešetřilo se v něm elektřinou. Měli v něm ručně malované porcelánové hrnky a čaj, co chutnal po majoránce.
Chuť medu byla stejně cizí jako všechno okolo, neochutnala ho už dobrých pár měsíců.
V cizím bytě bydlel nejhezčí kluk, kterého do toho dne potkala, ale nebyl až tak cizí, jen cizinec. Poznala ho před pár měsíci v jakémsi baru, na oslavě narozenin kamaráda kamarádky, kterou pořádně ani neznala.
V cizím bytě svítilo tlumené světlo. Lampa stála v rohu, kovová konstrukce přelepená kousky prosvítajícího bílého papíru, přes ni byl přehozený ještě stříbrošedý šátek, jemná pavučina, závoj šíleně smutné princezny. Cizí. Možná ho tam kdysi zapomněla nějaká jiná.
Cizí jako její ruce, které se ještě před chvílí dotýkaly cizích zad a cizích dlaní. Přece jen ale o něco známější než ruce, kterým patřila košile matně zahalující její tělo. O něco známější než ruka, která jí teď důvěrně spočívala na stehně a předstírala, že ho taky důvěrně zná.
Dívali se do stropu. Cizího stropu. Pro ni. Byli si cizí, ale s málokým by se v tu chvíli dokázali cítit tak dobře.
Napsáno ve Španělsku v bytě mé české kamarádky. Až na ty elektrický kamna a zimu stoprocentně smyšleno. A ta lampa tam vlastně taky stála. Chodila jsem se k těm kamnům pravidelně zahřát. Protože kdo nestrávil zimu na jihu Španělska, neví, co je zima.
Objeveno stejně jako poslední příspěvek.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za přídání komentáře. :)