čtvrtek 3. června 2010

Krátká pohádka o želatinovém medvídkovi, který se rozhodl bojovat se svým osudem

Malý gumový medvídek seděl tiše v misce s ostatními kamarády a čekal, až se ho někdo rozhodne sníst. Jenže malý medvídek, říkejme mu třeba Gumídek, nebyl ani trošku fatalista a tak se nechtěl smířit s tím, že by ho někdo snědl. Zkusil proto nejdřív pohnout jednou svou želatinovou nožičkou a pak i druhou želatinovou nožičkou, a nakonec to zkusil i s želatinovýma rukama. Proplaval se nahoru nad všechny své barevné kamarády, doskákal k okraji misky a přehoupl se přes její skleněný okraj. Vydal se na průzkum psacího stolu, pomocí keramického ucha se vyšplhal až na samý vrchol a… spadl do čaje. Medvídkovým osudem opravdu nebylo být sněden, utopený Gumídek byl vypit.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za přídání komentáře. :)