pondělí 30. března 2009

Dávka egoistickýho smutku

Mezi špičkou nosu a kořenem jazyka
slyším nasládlou vůni tvých myšlenek.
Nedýchám
a možná už ani nežiju.
Jen ve vlasech cítím tlukot tvýho srdce
a hledám zbytky nevyřčených slov.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za přídání komentáře. :)