čtvrtek 1. ledna 2009

Vystínovaná

-Mari, co to děláš?-
-Utíkám před svým stínem.
-Ale Mari, to přece nejde.
-Jenže on… není úplně můj.
Nebyl… Mari měla krátké vlasy a nikdy nenosila sukně. Mari seděla a opírala se mi hlavou o rameno. Z očí jí tekly slzy a pomalu umírala.
Její stín vesele tančil na zdi a hlasitě se smál.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za přídání komentáře. :)